Krátce z historie hasičstva
První záznamy o organizovaném hasičství pocházejí již od středověku, kde vedení některých měst vydávaly k chraně před ohněm a k hašení požárů své vlastní požární řády. Například jedny z prvníh řádů města Chrudimi z r. 1510, nebo nařízení města Kutné Hory z r. 1673 a požární řády města Prahy.
V pozdější době v 18. a na začátku 19. století upravovala města i vesnice, dle vládních nařízení, své vlastní vyzkoušené a ověřené tradiční způsoby hašení. O kvalitě tehdejšího hašení lze značně pochybovat. Z dnešního pohledu by mohlo vzbuzovat spíše úsměv. Města, popř. větší vesnce vlastnily jakési dřevěné, nemotorné stříkačky, které byly málokdy schopné řádné činnosti. Stříkačky ovládali obyčejně obecní servusové, aneb kominíci. Právě kominíci hráli při hlášení hlavní úlohu a nemálo si na tom zakládali. Byli privilegovanými "špricenmajstry". Měli svá privilegia, mezi něž patřilo také osvobození od vojenské služby. Hlavní výzbrojí byly žebře, háky a vědra.
K rozhodujícímu zlomu ve vývoji hasičstva došlo ve městech Čech a na Moravě okolo r. 1850, ve Slezsku okolo r. 1860 a o 20 let později také na vesnicích, kde rovněž došlo k masivnímu zřizováním dobrovolných hasičských sborů.
Je třeba zdůraznit, že hasičské sbory nevznikaly jen z náhodilých spontánních akcí několika nadšensů, ale byly promyšlenou organizovanou činností podporovanou platnými předem schálenými zákony. Již 27.3.1756 byl vydán "Řád k hašení ohně pro města zemská, městečka a dědiny vévodství Slezkého", dále 24.1.1787 byl vydán "Řád proti ohni pro zemská města a městys" a "Řád k hašení ohně pro veřejnou krajinu v Moravě a Slezsku". Tyto řády zůstaly v platnosti až do r. 1873, přesně 2. února, kdy byl vydán zákon, jimž se vydává "Řád policie ohně" pro vévodství Slezské. Později "Zákon ze dne 6. prosince 1882 stran příspěvků v společnosti proti ohni pojišťujících na výlohy hasičstva a na podporu hasičův k úrazu přišlých" a pak "Vyhláška c.k. presidenta Slezského ze dne 6. dubna 1884, č. 2724, o provedení zákona ze dne 6.12.1882". Dne 2.1.1893 byla vydána vyhláška zemského výboru Slezského č. 8528 o ustanovení hasičských inspektorů okresních. Je až překvapivé, jakou zákony a vyhlášky měly úroveň. Řešily prevenci povinnosti obce, občanů, vodní zdroje, hasící nářadí, opatření při a po požáru, ustanovení trestní odpovědnosti, způsoby podpory hasičstva, jak sborů, tak jednotlivých členů při úrazu, při úmrtí při výkonu služby, pojišťovací společnosti apod. Byly zpracovány podrobné předpisy o organizaci hasičstva českého a Zemské hasičské jednoty Slezské.
V 2. polovině 19. století byla přední řečí němčina. V celém Slezsku nebylo jediné české školy. Německy se hovořilo také ve městech, venkovský lid mluvil nářečím slezským. Proto také první dobrovolné hasičské sbory byly německé. Nacházely ve své době větší pochopení a také podporu jak u rakouských úřadů, tak i u německých správ. V některých ojedinělých případech vznikly i hasičské sbory české, ale velícím jazykem byla němčina. Nejstarší německý hasičský sbor ve Slezsku vznikl r. 1862 v Opavě.
K významným změnám došlo až v sedmdesátých létech minulého století, hlavně zásluhou časopisu "Opavský týdeník", jehož redaktorem byl opavský advokát JUDr. František Stratil. Ten svou pracovitostí, obětavostí a láskou k prostému lidu a svým neohroženým vystupováním si získal důvěru venkova a současně respektu německy mluvícího obyvatelstva. Ve spolupráci s JUDr. Illerem, brněnským advokátem, nabádal své důvěrníky k pokusům o založení českých dobrovolných hasičských sborů. Jeho koncipient JUDr. Romuald Dubový se touto myšlenkou zabýval. Spojil se s mladým 20letým učitelem Rudolfem Gudrichem a dohodli se, že ve svém působišti Kylešovicích založí hasičskou organizaci. Tak se dne 27.4.1884 založil první český hasičský sbor ve Slezsku. Další sbory byly založeny v Hlubočci (1884), ve Skřípově (1885), v Mokrých Lazcích (1886) atd. Situaci popsal o několik let později starosta sboru Eduard Kotala ve svém projevu při oslavě 30. výročí založení hasičského sboru. ....."Hasičské sbory byly prvními českými spolky ve Slezsku, v nichž se členové poučovali a školili v jazyku mateřském českém. Byly to pvní pilíře naší samostatnosti a každý český sbor nově založený, byl hřebíkem do rakve Rakouska-Uherska"...
Historie SDH Děhylov
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1434 a její osudy jsou spojeny s rodem Vladyků z Děhylova. Samosttná obec vznikla v roce 1990. Před tímto rokem byla obec na poč. 16 století připojena k Dobroslavickému panství a po zrušení patrimoniálního zřízení v pol. 19. století byl Děhylov střídavě začleňován do okresů Opava, Bílovec a Hlučín. V únoru roku 1828 zničil rozsáhlý požár téměř celou obec. Podle obecní kroniky zůstalo v obci požárem nedotčeno pouze jedno stavení. Děhylovští občané proto douho pociťovali potřebu mít v obci nějaký sbor, který by při hašení požáru pomáhal a řídil záchranné ráce. Dne 14. srpna 1898 se sešlo 37 občanů obce a na ustavující valné hromadě vznikl Sbor dobrovolných hasičů v Děhylov. Za první činné členy se přihlásilo celkem 29 občanů a dalších 8 traších občanů obce se přihlásilo za členy přispívající. Za prvního starostu SDH děhylo byl zvolen Josef Šrámek. Sbor se připojil k hasičské župě Klimkovické, která byla založena již v roce 1895. Do jednoho roku od vzniku sboru byla zakoupena nová stříkačka - dvouprodní - normálka. K tomu prvních 200 m hadic + 20 m, které sbor dostal darem od dodavetele, 8 m savic, 28 ks výzbroje a vozový naviják. V roce 1899 bylo postaveno požání skladiště, které bylo od roku 1953 do roku 1956 přestavěno na Hasičskou zbrojnici nacházející se na svém současném místě. Nová hasičská zbrojnice byla předána do užívání dne 15.července 1956 a má téměř nezměněný vzhled jako v současné době. K prvnímu výjezdu byl sbor povolán dne 22.srpna 1899 do Pustkovce. Dle písemných záznamů byl sboro pohotový a k požáru dojel rychlostí chválihodnou. V roce 1909 byl v obci vybudván vodovodní řád, ehož součásti bylo vybudování hydrantů. Hasiči v obci prováděli cvičení nejen se stříkačkou, ale i s hydranty. Mimo svůj hlavní úkol pořádali pro občany poučné schůze a přednášky, kulturní akce, výlety apod.
Dne 8.2932 byla v obci instalována elektrická požární siréna, neboť se do tohoto data ke svolávání hasičů k výjezdu používala trubkapořízena v roce 1920. Za prvního trubače se v roce 1920 přihlásil p. Ladislav Choleva. Vroce 1931 vznikl fond pro nákup motorvé stříkačky. Tato byla zakoupena až v roce 1945 od Vítkovických železáren. Do té doby měl sbor k dispozici pouze motorové vozidlo pro převoz družstva a první zakoupenou stříkačku z roku 1899. V roce 1952 byla v horní části obce pod kaplí nacházející se pod hasičskou zbrojnicí vybudována podzemní nádrž na 45 kubíku vody. Ve stejné době v letech 1953 až 1956 bylo v dlní části obce kluziště, které bylo vroce 1957 rozšířeno na dnešn rozměry 26x53 m. Rozšíření bylo iniciováno z důvodu potřeby důležítého vodního zdroje v obci po potřeby hašení. Zárověň byl sbor vybaven nvými i strašími typy motorových stříkaček s dvoukolovýi pdoozky,a to zejmna typem DS 16/36, PS 8/L s podvozkem, první ruční vozovou čtyřkolovou stříkačkou z roku 1899 a motorovým nákladním vzem zn. Opel Blitz, který byl později narazen nákladním vozem zn. Praga. Dosluhující a neopravitelná stříkačka PS 8/L byla nahrazena novou motorovou stříkačkou PPS 16, která byla díky svému úctyhodnému výkonu zařazena jako první článek dálkového vedení vody z řeky Opavy při požáru statku na Vinné hoře. V roce 1976 bylo při technické prohlídce konstatováno, že požární nákladní vůz zn. Praga je zařazen do IV. skuoiny anení rčen pro řevoz osob, následkem čehož byl sbor až do roku 1981 bez vozidla, kterým by mohly bíti osoby převáženy. V roce 1981 došlo k odkupu vzidla z JZD,´. jednalo se o valník s plachtou zn. AVIA. A-30. V roce 1994 byla zprovozněná nová motovoá stříkačka PS 12 s dvoukolovým podvozkem a v roce 1996 byl vůz AVIA A-30 s plachtou nahrazen vozem stejné značky se skříňovou nástavbou AVIA A-30 DVS 12, který sboru pilně a dobře sloužil až do roku 2013, kdy byl nahrazen novějším 9-ti místným vozem zn. Ford Transit, který je vybaven upravenou motorovou stříkačkou PS 15.
Sbor dobrovolných hasičů v Děhylově má v současné době 68 činných členů. Ve sboru je výjezdová jednotka JPO 5, která má 13 členů, kteří plní úkoly zejména na území obce. Ve sboru je aktivní sportovní družstvo mužů, družstva starších a mladších žáků, které reprezentují sbor a obec Děhylov v hasičských soutěžích pořádáných v okrese Opava i mimo něj.